Úhel pohledu cestovatelských začátečnic

Polovina naší výpravy jsme naprosté amatérky co se týče cestování za oceán. Nové je pro nás úplně všechno, patřičně tedy žasneme. 

Po naprosto bezproblémových službách na Ruzyni a hladkém odbavení, nás čekal menší šok z Berlína, konkrétně z letiště Tegel. První dojem byl „jdeme do nějaké plechové garáže“, druhý dojem „propána, tady nemají ani restauraci, natož jídlo“, třetí dojem „zpoždění tři hodiny navazujícího letu do L.A. je snad jenom špatný vtip!“ Nakonec jsme si poradili a při správném programu (občerstvení, krémy, parfémy…) to krásně uteklo. Další zádrhel však nastal při kontrole dokladů – u okénka vše OK, ale paní u turniketu po nás požadovala vytištenou registraci ESTA. Amíci ji na papíře nechtějí a jedna Němka nás normálně nechce nechat odletět??? Ještě že zkušené cestovatelské a jazykově vybavené duo P&H se nedalo! Zdravá asertivita zabrala. Let samotný byl PARÁDA. Na takto dlouhý let doporučujeme  sedadla XL (co do místa na nohy), v normálních sedadlech bychom měli kolena na dotaz i my, špunti. Jedenáctihodinový  let jsme měli prý nezvykle hladký – bez turbulencí a jiných komplikací, jen ti zkušení frfňali, že 780 km/h je fakt málo, že by na to měli šlápnout aspoň na 900km/h. Občas se i povedlo. Neustálý přísun jídla a nápojů  a profesionální letušky vynahradily předchozí rozčarování. Ta naše jen malinko vypadla z role, když jsem nevěděla, jak se řekne voda bez bublinek, ale červené víno jsem si objednala bezchybně:-))) 

No a L.A.? Paráda!!! Obří letiště, perfektně zorganizované navigování cestujících, milý a pozorný personál, který byl všude a jakmile viděli dámu s holí, ihned nás směřovali do fronty bez fronty:-) Imigrační úředník byl doslova roztomilý, nic po nás nechtěl (ani ESTU na papíře), usmíval se a snažil se naučit správnou výslovnost našich křestních jmen. Všichni se tu na sebe smějí, pomáhají si, zdraví se a mně naprosto tolerují mizernou angličtinu. V L.A. je horko, víc aut než lidí, čisto a tak nějak úhledně. Dálnice jsou na patra a hodněpruhové, přesto se krásně orientujeme hlavně díky bravurnímu řidiči a navigací. A ještě poslední postřeh – buď tady mají hezčí uniformy nebo je umí lépe a hrději nosit, protože jim tak nějak všem víc sluší. A&O

2 komentáře u „Úhel pohledu cestovatelských začátečnic“

  1. No jistě, poušť a Alča bez čepice. Ale jinak – jsi rodilá Amerikánka!
    Zážitky začátečníka jsou perfektní, kéž Vám to vydrží!!!

  2. Zásadní je voda a mazání, ale tu čepici mi kladou na srdce i průvodci:-))) a ještě tričko s aspoň nějakým rukávem! 😅Pravda je, že takové vedro jsem ještě nezažila-pálí všechno na dotyk i došlap, když fouká, tak je to jako rozpálený fén a musím přivítat oči, protože úplně cítím, jak vysychají. 😎 Slovo „klimatizace“ dostává najednou úplně jiný rozměr. Pa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *