Přehrada Hoover Dam byla ve své době nejvyšší na světě. Navíc je (podobně jako Vír či Kružberk) zasazená do krásného okolí. Nenavštívit tak fascinující stavbu by byla obrovská škoda. Těch 48 St. Celsia nás od výšlapu na vyhlídku nemohlo odradit. V podstatě to zase tak náročné nebylo (aspoň prvních 10 sekund). Asi jako chodit na běžícím pásu v sauně. Zvolili jsme taktiku „vyšlápneme to rychle, ať to máme co nejdříve za sebou“. Po dosažení cíle se nám naskytl krásný výhled.
Bohužel si tohoto výhledu užila jen jedna polovina naší výpravy, ta druhá začala po chvíli kolabovat. Proto jsme se dali urychleně na ústup. Na procházku po hrázi už jaksi nálada nebyla. Ti zdatnější ještě absolvovali jednu vyhlídku a navíc se u toho zvládli tvářit, jako by bylo o 20 St. Celsia méně.
